Dům Granovských z Granova

Dům Granovských z Granova je součástí Týnského dvora - Ungeltu. Je to jedna z historicky nejvýznamnějších lokalit. Tento blok zástavby mezi ulicemi Týnskou, Štupartskou a Malou Štupartskou vznikl pravděpodobně již v 10. století. Toto místo znal i arabský kupec Ibrahim ibn Jákub již v r. 965. V areálu Ungeltu zanechaly stopy všechny významné stavební slohy, které prošly Prahou.

Týnský dvůr dostal název ze slova otýnění, neboli opevnění. Proclívalo se tu každé zboží, jinak by bylo zabaveno. Ve vstupní bráně se musely odevzdávat zbraně. Ty byly opět vydány až při odjezdu. Říkalo se mu „Veselý dvůr“, neboť se tu zapíjely obchody, vyprávěly historky z cest apod. Týn podléhal knížeti, později královi. Platili se zde celní poplatky, platilo se tu za uskladnění zboží, platilo se za ochranu a nocleh. V sousedství Týna vznikl i kupecký špitál a pravděpodobně i nejstarší pražská lékárna v r. 1135. V době husitských válek se dvora zmocnila Staroměstská obec a ujala se královských práv. V r. 1437 se po uzavření míru ihned přihlásil o svá práva k Ungeltu císař Zikmund. Byl navrácen až v r. 1454 králi Ladislavu Pohrobkovi. V r. 1536 byl královským úředníkem v Týnském dvoře Jakub Granovský. Jemu císař Ferdinand I. daroval dědičně starý ungeltní dům nad branou i po jejích obou stranách. Za věrné služby mu bylo uděleno i právo aby .. vlašská, uherská a jiná vína, piva i medy přes celý rok šenkoval a z nich králi ani obci neplatil… V r. 1542 Jakub Granovský obdržel titul „z Granova“ a erb se štítem. Jeho podoba, znak a nápis Jakub Granovský z Granova, je i na zvonu v Týnském chrámu a na zvonu v chrámu Sv. Víta. Syn Jakub mladší Granovský, dal dům renesančně přestavět včetně lodžie v letech 1558 - 1560 přibližně do dnešní podoby. Pyšní se krásnými arkádami. Lodžie je zdobena sgrafity s náboženskými a mytologickými výjevy od Francesca Terbia a Domenica Pozza. Mezi okny prvého patra je podobizna císaře Ferdinanda I.. Granovský palác, je jeden z nejzachovalejších renesančních skvostů v Praze.

Vedlejší dům čp. 640, rovněž renesanční, patřil Stradům z Rozberka (Otec a syn Stradové spravovali rudolfínské sbírky. Dcera Kateřina Stradová měla trvalý poměr s císařem Rudolfem II. , který s ní zplodil několik levobočků. Mezi nimi i duševně nemocného syna Julia, kterého museli od císařského dvora poslat do ústraní. Bohužel to nepomohlo a tak v Českém Krumlově zavraždil měšťanskou dívku. ). Po r. 1623 byl majitelem i válečný zbohatlík Pavel Michna z Vacínova. V r. 1708 se dům stal majetkem Týnského kostela.

V průběhu let 1984 - 1996 prošel celý areál Ungeltu rozsáhlou rekonstrukcí, včetně sgrafit a fresek, které restauroval profesor Jiří Toroň. Dnes areál slouží jako: zábavní (restaurace), kulturní, obchodní a administrativní centrum.

Podobně jako Ungelt sloužila v Praze i další dochovaná gotická celnice V Podskalí. Zde býval trh se stavebním a palivovým dřevem. Přiváželo se do Prahy ve formě vorů, proclilo se, ocejchovalo a prodalo. V přízemí byl hostinec, opět zdroj zábavy. Také zde se domlouvaly, uzavíraly a zapíjely obchody.

Říká se: … že sem chodili tancovat i Vltavští vodníci. Hostinský byl rád, protože kapající voda z jejich šosů kropila podlahu, a tak se při tanci neprášilo…

Nyní je zde muzeum pražského Podskalí. Je zde i model vorů, abychom si uměli představit,jak se dříve plavilo dřevo.

Adresa: Týnská 639/1, Praha 1