-

Praha památky

Karlův most v Praze

Období: 1357

Karlův most (Kamenný nebo Pražský) a jeho věže patří mezi největší architektonická díla. Je umístěn vedle původního románského mostu z roku 1270. Původní most měl jméno podle manželky Vladislava I. Jmenoval se Juditin, měl 2 věže. Jedna je skryta v křížovnické stavbě na Starém městě a druhá stojí na Malé Straně. Zbytky mostních pilířů jsou pod hladinou a ve sklepích domů č.p. 77, 78, 82 a 85 na Malé Straně. Nový gotický most má 16 oblouků a byl postaven svatovítskou hutí pod vedením Petra Parléře.

Základní kámen Karlova mostu byl slavnostně položen nejen v předem zvolený den ale dokonce i hodinu a minutu. Jak je všeobecně známo, Karel IV. měl velkou zálibu v numerologii, astrologii a magii jako takové. Měl dokonce své dvorní numerologické rádce. Ti mu pečlivě plánovali veškeré významné státnické události (například jeho vlastní korunovaci či stavbu Karlštejnu) tak, aby vždy číslice, které obsahoval daný datum a konkrétní hodina, přinášely štěstí a dobrý osud. Výjimkou tedy nemohlo být ani slavností zahájení stavby Karlova mostu na staroměstském břehu poblíž kostela sv. Klimenta roku 1357 dne 9. července v 5 hodin a 31 minut. Konkrétní den a měsíc stavby je uveden v kronice Beneše Krabice z Weitmile. Přesný čas založení, tedy hodinu a minutu, určil podle dobových postupů v roce 1979 astronom PhDr. Zdeněk Horský, CSc.

Magický okamžik stavby je poskládán z naprosto unikátní a neopakovatelné vzestupně a následně sestupně tvořené řady lichých číslic 1-3-5-7-9-7-5-3-1, jež měla přinést neskonalé štěstí a výjimečný osud. Kouzlo daného momentu bylo skryto dále ve velmi významné konstelaci, a to konkrétně konjunkci Slunce se Saturnem, při níž byl nepříznivý vliv planety Saturn překonán životadárnou hvězdou sluneční soustavy. Slunce se také nacházelo v ascendentu znamení Lva, tedy heraldického znaku Českého království.

Stará legenda praví, že se při stavbě Karlova mostu používala malta ze slepičích vajec. Vědci však tuto příjemnou povídačku našich babiček dávno vyvrátili a při výzkumech objevili jinou neméně zajímavou skutečnost. Stavitelé Karlova mostu pracovali s tzv. římskou maltou, jejíž receptura byla považována za ztracenou s pádem Římské říše, a tudíž nedostupnou pro středověké stavby. Právě tato římská malta je pravým důvodem velké pevnosti, tuhosti a nízké objemové hmotnosti jedné z nejmagičtějších pražských památek.

Karlův most je největší pozoruhodnost „Královské cesty“ i pro to, že je to světoznámá galerie uměleckých děl z pozdějšího barokního umění z l. 1683-1714. Výzdobu tvořili potomci a dědici bělohorských vítězů, proto se a zvláště ve 2.polovině 19. století vykládalo, že tyto sochy světců vyjadřují triumf katolické církve v čele s jezuitským řádem nad Českou reformací a tím i nepřímo nad Českým národem. Nebyla to jen libovolná řada světců, ale tento kamenný triumfální průvod vycházel z jezuitské koleje v Klementinu, žehnán svatými otci z balustrády Salvátorského kostela a směřoval k Malostranskému Mikulášskému chrámu. Naproti tomu se ale již od počátku projevovala snaha uplatnit zde i české patrony. Například sv. Václava zde najdeme celkem 3x. Nakonec se mezi světce dostal v r. 1938 i Cyril a Metoděj.

Při různých opravách se uvažovalo i o tom, aby zde byly postaveny sochy postav českých dějin, jako Jan Žižka nebo Jiří z Poděbrad. Tato myšlenka byla na štěstí zamítnuta a tak romanticky vlastenecký protějšek k barokně patriotickému mostu Karlovu byl vytvořen ve stylové ucelenosti Myslbekovými sousošími až na Palackého mostě. Na 30 sochách a sousoších na mostě Karlově se podíleli přední mistři Českého baroku. Matyáš Braun, Jan Brokof sen., Ferdinand Maxmilián Brokof, Michael Jan Brokof jun., Matěj V. J“ackel, Jan Oldřich Mayer, Jan B. Kohl.

Při cestě se starého města na Malou Stranu jsou postaveny po pravé straně sochy:

1) Madona a sv. Bernard je z r 1709 od Matěje Václava J“ackela, Jsou zde znázorněny symbolicky atributy Kristova utrpení : sloup u kterého jej bičovali, rukavice římského setníka, kladivo,hřeby, kleště a kostky se kterými žoldnéři hrály o jeho oděv a kohout, který zakokrhal když jej sv. Petr zapřel.

2) Madona se sv. Dominikem a sv.Tomášem je z r. 1708 od Václava Matěje J“ackela, Symbol dominikánského řádu je pes s hořící pochodní v tlamě (dominikáni jsou známí z latinské slovní hříčky jako Domini canes - psi páně). Úl se včelami symbolizuje píli sv. Tomáše.

3) Ježíš na kříži je z r. 1629 nahrazuje původní dřevěný kříž ze 14. století. Dnešní s pozlaceným Kristem je z r. 1629. Byl ulit v Drážďanech a zakoupen známým malířem Karlem Krétou. Zlacený hebrejský nápis „svatý, svatý, svatý Bůh“ musel zaplatit jeden Žid, byla to pokuta za to, že se rouhal. Sochy po stranách jsou dílem Emanuela Maxe z r. 1861.

4) Sv. Anna je z r.1707 je od Matěje Václava J“ackela. Sv. Anna je patronkou vdaných žen a patronkou horníků. Je to maminka p. Marie a babička Ježíše.

5) Sv.Cyril a Metoděj od Karla Dvořáka je z r. 1928. Je to na mostě nejmladší socha, která byla osazena až v r. 1938. Původně zde bylo dílo Ferdinanda Maxmiliána Brokofa (1. generál a zakladatel jezuitského řádu sv. Ignác z Loyoly), které se v r. 1890 zřítilo do řeky při povodni. Je uloženo v lapidáriu Národního muzea.

6) Sv. Jan Křtitel je z r. 1855 od Josefa Maxe.

7) Sv.Norbert, Václav a Zikmund je z r. 1853 od Josefa Maxe. Jsou to patroni české země. Sv. Zikmund byl burgundský král a jeho korunou byli korunováni sv. Václav i Karel IV. Sv. Norbert byl zakladatelem premonstrátského řádu. Je pohřben na Strahově v klášteře. Sv. Václav,vévoda České země, byl zavražděn na příkaz svého bratra Boleslava. Je pohřben ve Svatováclavské kapli v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

8) Sv. Jan Nepomucký je z r. 1683 je nejstarší socha na Karlově mostě. Dal ji postavit jeho zvláštní ctitel rytíř Vunšvic. Byla inspirována díly Berniniho na římském mostě Sant´ Angelo. Dřevěný model zhotovil Jan Brokof. Námětem mu byla skica vídeňského sochaře Matyáše Rauchm“ullera. V Norimberku byla odlita do bronzu J.W.Heroldtem. Na reliéfech jsou znázorněny výjevy ze života světce. Na jednom se postava leskne, neboť na něj lidé sahají pro štěstí. Jan Nepomucký byl kanonizován r. 1729. Jezuité jej prosazovali jako protiváhu uctívaného Jana Husa. Působil jako generální vikář pražské arcidiecéze a byl uvězněn r. 1393 králem Václavem IV., spolu s arcibiskupem a dalšími. Prý se znelíbili kvůli volbě jednoho z opatů. Všichni vyvázli, jen Jan zemřel na mučidlech. Zajímavé je, že býval zpovědníkem královny a při jeho mučení se aktivně zapojoval sám král, což nebulo běžné. Jaký vztah měl ke královně a jaké tajemství asi neprozradil? Jeho tělo bylo po smrti vhozeno z Karlova mostu do Vltavy. Jan Nepomucký je patronem mostů, proto bývá často na mostech umístěn a to nejen v Čechách , ale i v cizině.

9) Sv.Antonín Paduánský je z r. 1707 od Jana Oldřicha Mayera. Je patronem invalidů a nemocných. Je to patron pekařů a navíc pomocník při hledání ztracených věcí.

10) Sv. Juda Tadeáš je z r. 1708 od Jana Oldřicha Mayera. Sv. Tadeášek je apoštol a uznávaný pomocník v beznadějných záležitostech. V ruce drží kyj, kterým byl sražen.

11) Sv. Augustin je z r. 1708 od Jana Bedřicha Kohla. Augustin býval církevním učitelem. Nestojí příliš tolerantně na kacířských knihách s nápisy : Arius, Manes, Donatus, Pelagius.

12) Sv. Kajetán je z r. 1709 od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Byl zakladatelem řádu theatinů.

13) Sv. Filip Benicius je z r 1714 od Michaela Bedřicha Mandela. Je zhotoven ze salcburského mramoru, tzn. že je to jediná socha na mostě, která není z pískovce. Světec prý odmítl papežský úřad, což symbolizuje u jeho nohou vysoká kuželovitá pokrývka hlavy, kterou dříve papežové užívali při slavnostních příležitostech.

14) Sv. Vít je z r .1714 od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Má v ruce kohouta, neboť je to patron včasného probouzení a dále pak je to patron mládeže a tanečníků. Legenda o něm říká že, byl vhozen do jámy lvové a jako zázrakem lvy zkrotil, a ti místo aby ho roztrhali, se k němu lísali.

15) Sv.Salvátor se sv. Kosmou a sv.Damiánem je z r. 1709 od Jana Oldřicha Mayera. Jsou to patroni lékařů a lékárníků.

Po levé straně jsou to sochy:

1) Sv. Ivo je z r. 1711 od Matyáše Bernarda Brauna. Je to patron právníků. Symbol Spravedlnosti má zavázané oči, aby mohla spravedlivě soudit. Patron nabízí pomoc chudé vdově a jejím dětem .

2) Sv. Barbora, Sv.Markéta a Sv. Alžběta je z r. 1707 od Michala , Jana Josefa a Ferdinanda Maxmiliána Brokofů. Sv. Barbora je patronka horníků, hutníků a umírajících. Sv. Markéta je patronkou úrody a ochraňuje těhotné ženy před porodními bolestmi. Sv. Alžběta je patronka pekařů, a zároveň patronka chudých a nemocných.

3) Oplakávání Krista –Pieta je z r. 1859 od Emanuela Maxe. Zajímavé je, že na tomto místě bylo dříve tzv. místo popravčí. Nepoctiví řemeslníci se odtud spouštěli za trest v koších do vody.

4) Sv. Josef je z r. 1854 je od Josefa Maxe. Tento patron tesařů, stojí symbolicky na kládě.

5) Sv. František Xaverský je z r 1711 od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Jeho autoportrét je postava pážete, s knihou. František Xaverský, 2. generál jezuitského řádu, křtí indického knížete. Baldachýn na kterém stojí drží Ind, Tatar, Číňan a Maurové, které tento misionář obrátil na víru.

6) Sv. Kryštof je z r. 1857 od Emanuela Maxe. Je to patron plavců a nosičů (přenáší přes řeku Ježíška). Nyní je to i patron automobilistů. Na tomto místě dřív bývala vojenská strážnice.

7) Sv. František Borgiáš je z r. 1710 Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Byl to 3. generál jezuitského řádu. Tento šlechtic vstoupil do řádu po úmrtí rodiny. Symbolizuje to lidská lebka.

8) Sv. Ludmila je z r. 1710 od Matyáše Bernarda Brauna. Sv. Ludmila učí číst z Písma svého vnuka sv. Václava. V levé ruce drží závoj, kterým byla zardoušena na příkaz své snachy.

9) Sv. František Serafinský z Assisi s anděly je z r. 1855, od Emanuela Maxe. Je to dar od hraběte Františka Kolowrata- Libštejnského jako památka na záchranu císaře Františka Josefa I, na kterého byl v r. 1854 spáchán atentát.

10) Sv. Vincenc Ferrarský se Sv. Prokopem je z r. 1712, od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Představuje sv. Vincence, který právě vzkřísil mrtvého. Opat sázavského kláštera, sv. Prokop zde oře s čertem. Je tu i rabín, smutný nad tím, že sv. Vincent přivedl ke křesťanské víře mnoho židů.

11) Sv. Mikuláš Tolentinský je z r. 1708. od Jana Bedřicha Kohla. Sv. Mikuláš rozdává chudým chléb. U sochy se odbočuje na Kampu po schodech. Byly postaveny v 18. století . Uvítali to zvláště obyvatelé Kampy, kteří měli za úkol provádět opravy mostu. Bez schodů museli lézt pracně nahoru po žebřících. Říká se …že jsou zhotoveny ze zbytků kaple Božího těla z Karlova náměstí a ze zbytků z Betlémské kaple..

12) Sv. Luitgarda je z r. 1710, od Matyáše Bernarda Brauna, který ji zhotovil ve svých 26. letech. Inspiraci získal v kostele Pany Marie v Sedlci, u obrazu od Petra Brandla. Socha je považována za nejhodnotnější a nejpůsobivější výjev na Karlově mostě. Znázorňuje slepou cisterciáckou řeholnici, které se zjevil Kristus a ona políbila jeho rány.

13) Sv. Vojtěch je z r. 1709, od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Sv. Vojtěch při návratu z Říma žehná České zemi. Tento pražský biskup založil v r. 991 kostel sv. Vavřince na Petříně. Je známý též jako Adalbert.

14) Sv. Jan z Mathy, Felix z Valois a Ivan je z r. 1714, od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. (na soklu je uvedeno jméno Jan, je to jeho otec a majitel dílny) Tito světci založili žebravý řád trinitářů, aby tak získali peníze na vykupování křesťanů z tureckého zajetí. Proto je v podstavci vytesané vězení, hlídané Turkem. Sv. Ivan byl poustevníkem. Jelen je symbol všech tří světců.

15) Sv. Václav je z r. 1858, od Josefa Kamila B“ohma.

U schodů vedoucích z Karlova mostu na Kampu, stojí socha z roku 1884 od Ludvíka Šimka. Již před touto sochou zde stála socha, která byla zničena švédskými žoldáky. Symbolizovala nárok Starého města na most. Je to socha legendárního hrdinného Bruncvíka, syna českého knížete Štilfrida. Jak otec tak i syn si vysloužili svojí ctí a udatností po celém světě za odměnu velkou slávu a své erby. Otec, erb Anglického krále, černého orla ve zlatém poli, syn pak nahradil orla ještě čestnějším lvem. Bruncvík získal na cestách i legendární meč, který srazí na jeden povel hlavy všem nepřátelům. Je zazděný v Karlově mostě.

Říká se: ...až bude Čechám nejhůře a Blaničtí rytíři je přijedou osvobodit, vytrhne Sv. Václav z mostního pilíře Bruncvíkův meč a zbaví Čechy nepřátel...

Most byl i svědkem smutných událostí. Po popravě českých pánů na Staroměstském náměstí bylo v r 1621-1623 na Staroměstské mostecké věži vystaveno jejich 12 hlav. Byl svědkem posledních bojů třicetileté války v r. 1648 (bitva mezi Švédy a Pražany, které vedl jezuitský kněz Jindřich Plachý je působivě znázorněna v petřínském zrcadlovém bludišti) a bojů na barikádě pod městskou věží v revolučním roce 1848.

Adresa:

Karlův Most, Praha 1

Památky UNESCO Karlův most v Praze.

Karlův most v Praze
Praha - Karlův MostPraha - Karlův MostPraha - Karlův MostPraha - Karlův MostPraha - Karlův MostPraha - Karlův MostPraha - Karlův MostPraha - Karlův MostKarlův MostPraha - Karlův MostKarlův MostPraha - Karlův MostPraha - Karlův Most297-9-2298-9-2299-9-2300-9-2301-9-2302-9-2303-9-2304-9-2305-9-2326-9-2306-9-2307-9-2308-9-2309-9-2310-9-2311-9-2312-9-2313-9-2689-9-2691-9-2Praha PamátkyPraha PamátkyPraha PamátkyPraha PamátkyPraha Památky

Grafické a programové zpracování ©2015 - 2017 GMMEDIA | Obsah ©2015 - 2017 ITID, s.r.o.

Top
Menu