-

Praha památky

Chrám svatého Víta (Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha) v Praze

Období: 1000-1352

Chrám Sv. Víta, nejvýznamnější česká sakrální stavba, se nachází uprostřed areálu Pražského hradu na třetím nádvoří.

Byl prvním katedrálním chrámem v Čechách, sídelním kostelem hlavy církve, (arcibiskupa pražského) a zároveň dvorním kostelem hlavy Českého státu. Chrám Sv. Víta se stal korunovačním chrámem, byl národním panteonem, kde se ukládala těla našich světců, našich knížat, králů i římských císařů. Jsou zde výtvarná díla a výtvory ze všech oborů umění od nejstarších dob až po naše dny.

Měl zvnějšku připomínat „Boží město“, proto jsou všude věžičky, náznaky domovních štítů, průchody, schody a zábradlí. Právem jej řadíme mezi nejlepší architektonická díla, ovlivnil další vývoj gotické architektury ve střední Evropě. Objevily se tu zcela přetvořené původní prvky uvnitř i vně. Jedním z nich je např. skeletové točité schodiště u jižního ramene příčné lodi, nebo nesmírně tvarově bohatý systém vnějších opěrných oblouků a pilířů. Gotické chrliče mají tvar nestvůr, zlých bytostí nebo ďáblů...
Říká se: ...tak se stavba nejlépe ochrání proti útoku nečistých sil, neboť se leknou vlastního obrazu na fasádě a uletí...
Pro lid je to připomínka, aby všechno zlé nechali venku a vešli do chrámu s čistou myslí.

Původní románská rotunda Sv. Víta, byla založená v 10. století knížetem Václavem, pro uložení ostatků Sv. Víta, ochránce Římské říše a od té doby i patrona Čech (jedná se o rameno Sv. Víta, dar císaře Ptáčníka). Tato rotunda, ve které byl pohřben i Sv. Václav, záhy nestačila pojmout všechny věřící, kteří putovali za svatými ostatky. Byla přeměněna na popud knížete Spytihněva v r. 1060 na biskupskou a arcibiskupskou baziliku. Dostavěla se v r. 1090 za krále Vratislava, který zde byl korunován již v r. 1085 za českého krále. Románský trojlodní chrám z bílé opuky byl se svojí délkou 70 metrů, s příčnou lodí a se 3 – 4 věžemi, na svou dobu nevídaný.

R. 1344, za vlády krále Jana Lucemburského a kralevice Karla, byl položen základní kámen k nové gotické katedrále. Stavbu vedli vynikající stavitelé Matyáš z Arassu (vystavěl 8 kaplí v závěru katedrály) do r. 1352 a od r. 1356 Petr Parléř (vystavěl zbytek chórových kaplí, vytvořil triforium a zaklenul chór. Začal stavbu příčné lodi a chrámové věže. Chór provizorně uzavřel stěnou. Tato provizornost vydržela 500 let). Po jeho smrti pokračovali ve stavbě jeho synové Václav a Jan a Petr zvaný Perlík. Jejich hlavním dílem byla zvonice (velká věž), ale zůstala nedokončena, neboť propukly husitské války a zastavily veškeré stavební práce.

Opět se stavělo v r. 1509. V r.1541 byl chrám zachvácen požárem, při požáru hradu. Dál se stavělo v letech 1552 - 1561, pak v r. 1673, ale do osudu chrámu zasáhly turecké války. Za Karla VI. r.1729, byl učiněn další marný pokus o dostavbu. K pokusům o dostavbu chrámu docházelo v každém století, díky jeho zvláštnímu postavení.

K novogotické dostavbě došlo až v letech 1873 - 1899, dle Josefa Mockera a po jeho smrti, dle Kamila Hilberta, který dovedl chrám ke slavnostnímu vysvěcení v r. 1929.

Hlavní vchod je v západním průčelí. Bronzové dveře jsou vyzdobeny reliefními výjevy ze života Sv. Václava a Sv. Vojtěcha. Nad vchodem je velké kruhové okno, dle návrhu Františka Kysely z let 1925 - 1927. Původní vchod, Zlatá brána, je nyní používán příležitostně a je vedle věže s renesanční zvonicí, krytou barokní helmicí, na které je umístěn tři a půl metru vysoký pozlacený český lev. Nad tímto vchodem, nad arkádami, je nádherná gotická mozaika Posledního soudu ze 14. století, od benátských mistrů z let 1370 - 1371, zhotovená dle kartónu Nicoletta Semitecola. Nad ní je velké okno od Kamila Hilberta. Na římse východní stěny je socha Sv. Václava z r. 1373 od Petra nebo Jindřicha Parléře. Chór vystavěný po r. 1372, je pozoruhodný výškou klenby a složitou sítí gotické kamenné krajky, od Petra Parléře. Před chórem je Královské mauzoleum z bílého mramoru od Alexandra Collina z let 1564 - 1589, na horní ploše s ležícími postavami Ferdinanda I., manželkou Annou a synem Maxmiliánem II.. Pod mauzoleem je královská krypta s hroby českých králů. Leží zde Karel IV. a jeho čtyři manželky, Jiří z Poděbrad, Rudolf II.. Kovové sarkofágy zhotovil architekt Kamil Roškot. V triforiu vznikla v letech 1374 - 1385 galerie, jediná toho druhu v tehdejší Evropě. Jedná se o 21 kusů poprsí z pískovce, v čele s bustou Karla IV, jeho čtyř manželek a dvou bratrů, otce Jana Lucemburského, matky Elišky Přemyslovny, syna Václava a jeho první ženy, tří arcibiskupů, architektů – Matyáše z Arrasu a Petra Parléře a čtyř kanovníků. Na zevní straně triforia jsou poprsí Krista, Panny Marie, světců a zemských patronů.

Vpravo je Svatováclavská kaple. Je zdobena na stěnách gotickými freskami (legendou o sv. Václavu zhotovenou před r. 1509 Mistrem litoměřického oltáře) a v dolním pásu pašijovými scénami od dvorního mistra Osvalda z doby před r. 1372. Kolem jsou vyskládány leštěné české polodrahokamy se zlaceným štukem. Jsou zde ametysty, jaspisy, chalcedony a acháty, celkem 1345 kusů. V kapli je na podstavci zdobeném polodrahokamy umístěn náhrobek Sv. Václava a věžovitý relikviář na pokládání hostií a vína při svatém přijímání.

Nad kaplí Sv. Václava, v klenotnici, za sedmi zámky, jejichž klíče opatrovali a opatrují vždy význační hodnostáři, jsou uloženy vzácné České korunovační klenoty. Nejvzácnější je koruna z ryzího zlata, z doby Karla IV. s 91 drahokamy a 20 perlami, vážící dva a půl kilogramu. Z gotické doby se v Evropě zachovaly pouze čtyři koruny tohoto druhu. Ke koruně náleží říšské jablko, svatováclavský meč, renesanční žezlo a další umělecky zpracované doplňky. Jsou k vidění pouze při vyjímečných příležitostech, zpravidla jednou za pět let, na omezenou dobu.

Zvon pro chrám Sv. Víta odlil mistr Tomáš Jaroš. Byl to vynikající puškař, ale i vynálezce různých strojů a technických zařízení pro vodárenské věže i čerpadla k odvodňování dolů. Mistr Jaroš si zbudoval přímo na hradě huť a výsledkem jeho mistrovské práce byl téměř 17 tun těžký, zvon Zikmund. V průměru měří 2metry a 56 centimetrů a je přes 2 metry vysoký. Byl zavěšen do věže chrámu v r. 1549, kde visí dodnes. Pouze v r. 1670, 1734 a 2002 mu bylo vyměněno puklé srdce. Je nádherně vyzdoben. Předlohou reliéfní výzdoby byly dřevoryty, které zhotovil Albrecht D“urer v cyklu Život Panny Marie a to Zvěstování z roku 1504 a grafický list Nejsvětější trojice z r. 1511. Zvon je ozdoben nápisy, ornamentálními prvky, erby a do jeho obvodu je zasazeno 25 mincí a medailí. Jsou zde například medaile krále Ludvíka, královny Marie, krále Ferdinanda, královny Anny, Vratislava z Pernštýna, Oldřícha Dunajského z Duban, Jakuba Granovského z Granova aj. Jeho velebný a hluboký tón se rozléhá až za hranice Prahy.

Z církevního hlediska je v zemi tolik katedrálních chrámů, kolik je biskupství. Ale z architektonického hlediska je gotická katedrála typem kostela, jenž má ochoz s věncem kaplí, které uzavírají chrámovou loď takovým způsobem, že hlavní oltář je uprostřed a dá se obejít zezadu, podél kaplí. U nás jsou pouze čtyři takovéto katedrály. Je to ještě chrám Sv. Bartoloměje v Kolíně, chrám Panny Marie v Sedlci a chrám Sv. Barbory v Kutné Hoře.

Adresa: Pražský Hrad, Praha 1

Památky UNESCO Chrám Sv. Víta (Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha) v Praze.

Chrám Sv. Víta Praha
Chrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta (Katedrála svatého Víta)Chrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta (Katedrála svatého Víta)Chrám Sv. Víta (Katedrála svatého Víta)Chrám Sv. Víta (Katedrála svatého Víta)Chrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta PrahaChrám Sv. Víta (Katedrála svatého Víta)

Grafické a programové zpracování ©2015 - 2017 GMMEDIA | Obsah ©2015 - 2017 ITID, s.r.o.

Top
Menu